laviny_deskova_lavina

Pohybovat se v zimních horách bezpečně vyžaduje dokonalou znalost terénu a pochopení celé řady přírodních procesů jako působení větru, slunce a teploty na sněhovou pokrývku. Sníh prochází neustálým vývojem a nezkušenému turistovi umí připravit nejedno nepříjemné překvapení. Zde je přehled situací, kterým byste měli věnovat pozornost.

laviny_vstup_na_vlastni_nebezpeci
Photo: Bryan Christie Design

 

1. Vítr je architektem lavinových svahů, tohle letité pořekadlo platí beze zbytku. Už jenom vítr o rychlosti 7 m/s je schopen za den přemístit až 40 cm sněhu. Ten se ukládá na závětrných svazích ve formě polštářů nebo převějí.

2. Sněhové převěje jsou jasným identifikátorem směru proudících větrů. Převěje vznikají na závětrných stranách ostrých hřebenů a pokud ji dodatečně zatížíte, může se s vámi utrhnout a následně spustit lavinu.

laviny_snehova_prevej
Sněhové převěje nad Sněžnými jámami v Krkonoších.

3. Lyžování v blízkosti skalního útesů a hřebenů není nikdy dobrý nápad. Jedná se o nebezpečná místa hrozící nejen zřícením, ale také utžením převěje nebo uvolněním laviny.

4. Laviny z bodovým odtrhem jsou jedním ze dvou hlavních typů lavin. Vznikají z volného nesoudržného sněhu a vycházejí z jednoho bodu, který je často i bodem iniciačním. Vzniklá lavina má tvar rozšiřujícího se kužele.

5. Sluneční záření může v zimním období pomáhat ke stabilizaci sněhové pokrývky. V jarním období však slunce způsobuje provlhání sněhové pokrývky a tím zvyšuje riziko velkých základových lavin.

6. Povrchová jinovatka je oním krásným třpytivým pozlátkem, které vzniká během velmi chladných nocí na povrchu sněhové pokrývky. Sama o sobě je neškodná. Pokud ovšem není přikryta další vrstvou sněhu. Pak je právě ona slabou vrstvičkou v pokrývce, která způsobuje její nestabilitu.

laviny_povrchova_jinovatka
Povrchová jinovatka.

7. Během túry byste měli hledat takzvané ostrůvky jistoty, bezpečná místa, kde se může sejít celá skupina aniž by byla ohrožena sesuvem laviny. Odtud můžete také sledovat jednotlivě sjíždějící členy skupiny a tím i minimalizovat riziko zasypaní více než jedné osoby.

8. Vždy mějte na paměti úhel 30°. Od tohoto sklonu musíte svah považovat za potencionálně lavinově nebezpečný. Nejvíce lavin pak padá na svazích se sklonem 35 – 45°.

9. Deskové laviny jsou nejnebezpečnější a také nejzrádnější. Jejich vzniku je velmi těžké předcházet, protože nestabilní vrstvy se nacházejí hluboko pod sněhovou pokrývkou. Základem je tedy sněhová deska ležící na nestabilní mezivrstvičce.

laviny_deskova_lavina
Desková lavina. Zdroj: slf.ch

10. Terénní pasti jako jsou zaříznutá řečiště a rokle zhoršují důsledky zasypání lavinou. V takových pastech je pravděpodobné hromadění většího množství sněhu a tím tedy roste i hloubka zasypání.

11. Svah řídce posetý malými a mladými stromky může poskytovat falešný pocit bezpečí. Keře a malé stromky vzniku lavin spíše přispívají.

12. Některé velké laviny mohou dosahovat i dna údolí a ohrožovat horské silnice. Zde se může vytvořit jakási zpomalovací zóna, kde se vrší suť společně se sněhem, což znesnadňuje následnou záchranu.

13. Sněhová pokrývka je mnohem méně stabilní na svazích konvexního tvaru. Gravitační síla táhne sněhovou pokrývku dolů, přičemž se jí nedostává žádné podpory zespod. To znamená velké tahové namáhání a menší stabilitu.

laviny_kotel
Jeseníky, typické svahy konvexního tvaru.

14. Naproti tomu u konkávního tvaru je podpora zespod svahu, kde je menší sklon. To znamená tlakové namáhaní a tím je sníh pevnější.

15. Při výstupu využívejte zavedené trasy, v lesnatém porostu s výhodnou expozicí terénu a příznivým sklonem svahu. Vyvarujte se terénů s čerstvými lavinovými sesuny.