alfredka (1)

Venku chumelí a fouká severák. Zkrátka počasí, že by psa nevyhnal a vy, jako poslední spásu, konečně natahujete ruku po klice dveří horské chaty. Vcházíte do dřevem obložené světnice, teplo z kamen sálá a na zdech si prohlížíte obrázky zachycující historii chaty. Některé momenty veselé, kdy chata utěšeně vzkvétala, jindy naopak chvíle smutnější, to když třeba chatu smetla lavina. Tak jako tak, každá horská chata má jakýsi svůj Genius loci. A každá z nich vypráví svůj příběh.

 

Lovecký zámeček hraběte Harracha

Na přelomu 19. a 20. století nechal majitel janovického panství hrabě Alfréd Harrach vybudovat pod hřebeny Jeseníků loveckou chatu. Obyčejný dřevěný srub na kamenné podezdívce postupně začali čím dál více vyhledávat jako své útočiště i turisté. Však se také sám hrabě Harrach, na popud Rýmařovské turistické sekce zasloužil o zřízení značené turistické cesty vedoucí kolem chaty ze Staré Vsi až na Jelení studánku na hřebeni Jeseníků.

alfredka (8)

Stará lovecká chata, která na svém místě stojí dodnes, brzy přestala kapacitně vyhovovat. Hrabě se tak v roce 1898 rozhodl postavit o něco výše mnohem prostornější lovecký zámeček, jenž nazval Waidmannsheil (česky Lovu zdar), a který využíval výhradně pro sebe a své hosty. Po první světové válce pak zámeček získal svůj dosavadní název Alfrédova chata.

 

Přerod Alfrédky v horskou chatu

V rámci lesní reformy ve 30. letech 20. století hrabě Harrach přišel o celé janovické panství a s ním i o Alfrédovu chatu. Ta připadla do správy Českým lesům, které si však s jejím využitím příliš nevěděli rady. A tak se Alfrédka v roce 1933 ocitla v rukou Klubu československých turistů, jenž ji přetvořil v první českou horskou chatu v Jeseníkách. Slavnostní otevření chaty, kterého se zúčastnilo na 150 návštěvníků, však vyvolalo velký odpor u německých turistů, kteří vyzývali k bojkotu Alfrédovy chaty. Dokonce změnili značení na turistické cestě na Jelení studánku tak, aby chatu míjela.

alfredka (6)

 

Osudové požáry

Psal se rok 1962 a Alfrédku, díky neopatrnosti jednoho z rekreantů, zachvátil požár, po němž zbyla pouze kamenná podezdívka a sklepní prostory. Protože k požáru došlo v zimě, octli se zdejší ubytovaní v nezáviděníhodné situaci, kterou naštěstí mohli přečkat v protější hájovně. Chata dlouho ležela v troskách. Až počátkem 70. let provedl její celkovou obnovu národní podnik Kovohutě Břidličná, kterému sloužila jako podniková rekreační chata. Turistům se však dveře nezavřeli a naopak se zde kdykoliv mohli zastavit k občerstvení.

alfredka (1)

V období privatizace, která se nevyhnula ani horám, byla chata opět uzavřena a k opětovnému uvedení do provozu došlo až v roce 1991. Alfrédka fungovala celoročně a turistům sloužila jako ideální zázemí při letních i zimních túrách. Ideální byla chata taktéž pro školní lyžařské kurzy, kterým sloužila i 250 dlouhá cvičná louka přímo nad budovou.

Idyla však netrval dlouho. V noci z 24. na 25. března zachvátil Alfrédku již druhý požár. A protože zrovna v tu stejnou noc se přes Jeseníky přehnala sněhová bouře a ohromné návěje uzavřely přístup k chatě, čekaly zde na hasiče už jen ohořelé základy. Bohužel chata až dosud nebyla obnovena a nezbývá než doufat, že se zbrusu nové Alfrédky jednou dočkáme.

alfredka (4)


Alfrédka byla po dlouhou dobu neodmyslitelnou zastávkou všech běžkařů a turistů křižujících Jeseníky. Na její tradici dnes alespoň částečně navazuje poměrně nedávno zřízený Prozatímní bufet u Herdegenů s nabídkou občerstvení a jednoduchých teplých jídel.