karabiny (1)

Ještě něž se v horolezectví na přelomu 19. a 20. století prosadilo používání karabiny, museli se lezce u každého jistícího bodu odvázat, protáhnout jím lano a znovu se navázat. Asi to nebylo nic moc. A žádná hitparáda to nebyla ani v letech následujících. První železné karabiny vážily kolem 190 g (oproti dnešním 25 g) a už při sebemenším pádu se rozevíraly jako kancelářské sponky. Takže se prostě nesmělo padat. To ale neplatí v dnešním pojetí sportovního lezení, kdy jsou pády nedílnou součástí výkonu na hranici možností lezce.

karabiny3
Obří model karabiny u Aljaževa domu pod Triglavem (Juslké Alpy).

První hliníkové karabiny s dostatečnou nosností až 34 kN se objevili v 50. letech minulého století. A i ty ještě prošly dlouhým vývojem až k dnešním ultralehkým karabinám a všeobecně platné normě, která jim přikazuje minimální pevnost 20 kN. Převedeno do praxe to znamená, že karabina nemůže za žádných okolností prasknout, ať už je výška pádu jakákoliv. Ovšem za předpokladu, že je karabina zatížena v jejím funkčním podélném směru a se zavřeným zámkem. Pokud je však zámek karabiny jen o pár milimetrů otevřený, stačí k jejímu lomu i relativně malý pád!

Žádný rozumný člověk samozřejmě nenechá karabinu vědomě otevřenou. Jak se tedy může zámek karabiny samovolně otevřít?

  • Zámek může být při pádovém zatížení zatlačen proti skále a takto se otevřít. Stačí skutečně jen několik málo milimetrů.
  • V úplném uzavření zámku může bránit použití přiliš široké smyčky.
  • Dolní karabina expresky může při prudkém pádovém zatížení narazit o skálu protilehlou stranou a vlivem setrvačnosti se zámek na zlomek sekundy otevře. A i to ke zlomení bohatě stačí.
  • Dolní karabina expresky může být při nárazu o skálu vystavena silně tlumeným radiálním kmitům. I tento nepatrný okamžik může stačit k prasknutí krabiny.
karabiny
Zdroj: Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu I. díl, 1998 Praha

 

Jak tomu předejít?

  • Používat karabiny s minimální pevností 10 kN při otevřeném zámku.
  • Používat karabiny s vhodnou pojistkou zánku (bajonet, twistlock).
  • Pokud to velikost oka umožňuje, používat v ošidných místech dvě protisměrně cvaklé expresky.
  • Karabiny s drátěným zámkem mají nižší sklon k radiálním kmitům.

 

Stárnutí karabin

Všichni výrobci svorně udávají u karabin neomezenou životnost. Co však může mít značný vliv na poškození hliníkových karabin jsou kyseliny a soli, které způsobují oxidaci. Pokud se tak na těle karabiny obejví nepatrné trhlinky a bílo-šedá místa, je nezbytné ji vyřadit z používání.

 

Opotřebení karabiny

Je-li karabina používána jako otočný bod při horním jištění nebo je často zatížena při slaňovaní, mohou se objevit více či méně obroušená místa. Jak je to s pevností pak? Testy Pita Schuberta (hlavní metodik DAV) prokázaly, že i přes úbytek profilu až o 30% nevykazovaly karabiny žádné bezpečnostní riziko.

karabiny (2)
Zdroj: klettern.de

 

Vlasové trhliny

Težko říct, kdy a kde se mezi horolezci tahle fáma objevila. Každopádně tvrzení, že když karabina upadne z výšky, mohou se v jejím těle vytvořit vlasové trhliny je naprosto nesmyslná. Zkuste se zeptat jakéhokoliv materiálového inženýra.

 

Časté pády

Dnešní sportovní lezení je doprovázeno velmi častými pády do lana. Jaký má opakované pádové zatížení vliv na životnost karabiny? Nemůže dojít k únavovému lomu? Testy opět prokázaly, že pokud je karabina zatížena ve správném, podélném směru, nepoškodí ji ani stovky takových pádů.

 

Zatížení karabiny na vzpěr (lokální ohyb)

Zde je patrně největší slabina všech karabin. Z hlediska ohybu jsou karabiny dost poddimenzovány a některé typy snesou jen minimální zatížení zatížení prostou hmotností člověka. Tohle riziko je ale nejspíš natolik zřejmé, že zatím nedošlo k jediné nehodě tohoto druhu. Speciální karabiny na via ferraty jsou dokonce testovány i na toto zatížení, které je při pádu do kotvení ocelového lana velmi pravděpodobné.

karabiny (1)
Zdroj: klettern.de

 

Takže karabiny vydrží opravdu hodně, jen je potřeba je správně používat a vše raději dvakrát zkontrolovat. Není nebezpečného materiálu, jen nebezpečných uživatelů.

 

Jako zdroj informací a ilustrací byly použity následující publikace:

  • Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu I. díl, 1998 Praha
  • Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu III. díl, 2011 Praha