osma (6)

Slaňovací osma, podobně jako mnoho jiných převratných horolezeckých produktů, spatřila světlo světa v legendárním mnichovském obchodu Sport – Schuster. To se psal rok 1965, i když první skicu budoucí osmy si do svého deníku namaloval prof. Max Frimmer už o dvě dekády dříve. O co déle trvalo uvedení osmy na trh, o to více se osma etablovala jako nedílná součást horolezecké výzbroje. Samotná osma je opředena mnoha otazníky a mnohdy také neznalostí, jež mívá fatální následky. Vezměme je pěkně popořadě.

 

1) Slaňovací osma není určena k jištění

Jak už z přídavného jména „slaňovací“ vyplývá, osma není určena k jištění. Alespoň ne primárně. Přesto se tak častokrát děje. Osma ovšem, díky svému otevřenému tvaru a malému tření lana není schopna vyvinout dostatečnou brzdnou sílu. Což například při neočekávaném pádu prvolezce, navíc v rukou nezkušeného jističe, může vést k totálnímu prokluzu lana a pádu lezce až na zem.

Osma tak rozhodně nepatří do rukou začátečníků a i proto některé lezecké haly používání osmy jako jistítka v jejich prostorách zcela zakazují. Podnětem k tomuto bylo hned několik nehod s většími či menšími následky na zdraví.

Naopak pro stará chlupatá lana s velkým průměrem, která neprojdou otvory v kyblíku a jiných jistítcích, může být slaňovací osma jedinou možností pro jištění. Osma se také používá při závodech v lezení na obtížnost, kde dovoluje jističům rychlejší a snadnější povolování lana.

osma (1)

 

2) Když spadne osma na zem, tak ji musíme vyřadit

Ne, ne a ještě jednou NE! Už asi nikdy nezjistíme, kde se tahle stará horolezecká fáma vzala. Zcela jistě jste se už někdy setkali s tvrzením, že si osmu musíte hýčkat a jakmile vám upadne na zem, vytvoří se v její struktuře mikroskopické trhliny a její život je u konce. Opravdu tomu tak není a ani kdyby vám osma spadla ze sta metrů k úpatí stěny, bude v pořádku.

 

3) Umístění osmy v karabině

osma (2)Ani karabina se šroubovací pojistkou zámku není při slaňování naprostou zárukou bezpečí. Umístění osmy v karabině musíte vždy řádně zkontrolovat. Zejména pokud nastupujete do slanění přelézáním za hranu a lano již máte v osmě založené. Právě při tomto pohybu se může osma začít v karabině nevhodně otáčet a zatížit zámek takovým způsobem, že může dojít k jeho otevření či dokonce vylomení! Tohle riziko lze značně eliminovat použitím speciální karabiny typu Belay Master s plastovou výstelkou, která osmu fixuje ve správné poloze.

 


TIP ODBORNÍKA:
Dodnes se na skalách i stěnách pohybuje mnoho osob, které v domnění zvýšení bezpečí činí pravý opak. O co jde? Karabinu s jistítkem namísto do centrálního oka úvazku procvakávají přes oko nohaviček a bederního úvazku současně. Tímto se ovšem karabina dostává do nevhodné vertikální orientace, kdy zámek směřuje od jističe přímo ve směru zatížení lezcem. Jistítko, a osma zvláště, se tak velmi snadno může při pádu lezce opřít o zámek takto nevhodně založené karabiny na jističově úvazku. To už je pak jenom jeden nýtek… a BUM. Karabina tedy zásadně a pouze do centrálního oka!

 

4) Vtažení předmětu do slaňovací osmy

Mimořádně nepříjemný zážitek, obzvláště pokud jsou oním vtaženým předmětem například vlasy, ale i rukáv či podbradní pásek přilby. Co osma jednou vezme, to už nepustí. Marná je jakákoliv snaha o pokračování ve slaňování, vše se tím jen zhoršuje.

V prvé řadě byste měli zůstat klidní a nepanikařit. Lano pevně uchopit pod osmou a držet. Tím zastavíte slaňování a máte jednu volnou ruku na uvázání prusíkovací smyčky okolo lana nad osmou. Smyčku si pak připnete k úvazu, posunete prusík co nejvýše a pokusíte se do něj přenést svou váhu. Jedině takto lze osmu odlehčit a odstranit vtažený předmět.

Nejlepší obranou je ovšem prevence a tak by během slaňování na vás nemělo nic vlát, vlasy by měly být ukryté pod přilbou nebo sepnuté dozadu gumičkou.

 

5) Bezpečnostní uzel na konci lana

Obzvláště v neznámém terénu, kdy nevíte zda lano dosáhne až na zem, je nutností uvázat na konci lana tzv. bezpečnostní uzel. U osmy však dbejte na to, aby byl uzel dostatečně velký. Reálně totiž hrozí jeho proklouznutí velkým otvorem osmy! Při slaňování na jednom prameni se tohle nebezpečí násobí a záleží také na konstrukci té které osmy.

osma (4)

 

6) Zahřívání osmy při slaňování

Třením se vytváří teplo a při delším a rychlejším slaňování se osma zahřívá. Přepálení lana nehrozí, na to nemá osma dostatečnou tepelnou kapacitu, můžete se ale spálit vy sami při vyjímání lana z osmy po dokončení slaňování. Proto je dobré naučit se vyjímací manévr, při kterém se osmy rukama vůbec nedotknete.


NÁŠ TIP: Více informací o bezpečném slaňování najdete také v našem článku Jak na bezpečné slaňování.